O obci

Aktuálně
Úvodní informace
Charakteristika mikroregionu Jarošov nad Nežárkou
Historie a současnost

Aktuálně:

14.01.2010 Kolik nás je?
Celkem žilo v naší obci k 1.12.2009 1111 lidí. Narodilo se 10 dětí a zemřelo 10 obyvatel.
Jednotlivé obce:
Hostějeves-38
Jarošov nad Nežárkou-750
Kruplov-22
Lovětín-76
Matějovec-18
Nekrasín-27
Rosička-7
Zdešov-173

09.12.2008 Jarošovský fotbal má své webové stránky
Vyznavačům zeleného trávníku jistě na našich stránkách chybí informace o tom co se děje při hrátkách s koženým sluncem na jarošovském a okolních hřištích.
Najdete je společně s názory zasvěcených odborníků na webové adrese: http://www.sokoljarosov.cz

09.12.2008 18.zasedání Zastupitelstva Obce Jarošov nad Nežárkou
16.12.2008 v 19,30 se koná 18.zasedání Zastupitelstva Obce Jarošov nad Nežárkou
Program jednání
1.Kontrola usnesení
2.Schválení zápisu z jednání 17.schůze zastupitelstva
3.Volba ověřovatelů zápisu z jednání 18.schůze zastupitelstva
4.Schválení rozpočtu obce na rok 2009 dle návrhu
5.Schválení střednědobého rozpočtového výhledu na roky 2009-2011 dle návrhu
6.Různé
7.Usnesení

02.04.2008 pobočka pojišťovny
Od 1.4.bude v budově obecního úřadu v Jarošově nad Nežárkou otevřena pobočka České pojišťovny, bližší v příloze
pobočka.rtf

27.11.2007 9.zasedání zastupitelstva Obce
29.11.2007 v 19,30 hodin se koná v zasedací místnosti Obecního úřadu v Jarošově nad Nežárkou 9.zasedání zastupitelstva obce
Program jednání:
1/Kontrola usnesení
2/Schválení zápisu z minulého zasedání
3/Volba ověřovatelů zápisu
4/Schválení změny územního plánu
5/Směna pozemků
6/Schválení ceny vodného a stočného na rok 2008
7/Schválení inventarizačních komisí, příkaz k inventarizaci
8/Různé
9/Usnesení a závěr

24.07.2007 krojová družina
Krojová družina již několik let oblažuje oči i uši diváků v Jarošově i širém okolí.Podrobné informace o této nepřehlednutelné skupině nadšenců najdete zde.

Úvodní informace

OÚ Jarošov nad Než., PSČ 378 41
Starosta: Bohumil Rod Obec Jarošov nad Nežárkou, PSČ 378 41

Obecní úřad Jarošov nad Nežárkou
Jarošov nad Nežárkou čp.236
378 41 Jarošov nad Nežárkou

Starosta : Bohumil Rod
tel. + fax 384 396 217, mobil 602 615 319
Kód obce: 05757 6
IČ ZÚJ: 546 500
IČO: 002 46 859
V obci je evidováno 8 místních částí, 336 adres a žádná ulice.

Adresy :
Jarošov nad Nežárkou, Kruplov
378 41 Jarošov nad Nežárkou

Hostějeves, Lovětín, Matějovec, Nekrasín, Pejdlova Rosička, Zdešov
368 42 Nová Včelnice

K 31.12. 2008 v obci žilo 1.100 obyvatel, z toho 442 mužů nad 15 let a 104 mužů do 15 let, 459 žen nad 15 let a 95 žen do 15 let.
Průměrný věk obyvatel : 39 let
Zeměpisné souřadnice . 49°11´ severní šířky, 15°4´východní délky.

Místní části obce:
Hostějeves-39 obyvatel
Jarošov nad Nežárkou-733 obyvatel
Kruplov-22 obyvatel
Lovětín-76 obyvatel
Matějovec-18 obyvatel
Nekrasín-28 obyvatel
Pejdlova Rosička-7 obyvatel
Zdešov-177 obyvatel

Charakteristika mikroregionu Jarošov nad Nežárkou

Území obce má rozlohu 2771 ha. Zahrnuje tyto katastry, které jsou zároveň i místními částmi:

Jarošov nad Nežárkou (vč.samostatného sídla Kruplov) - 991ha
Matějovec – 177 ha
Lovětín – 586 ha
Nekrasín – 198 ha
Hostějeves – 190 ha
Rosička – 164 ha
Zdešov – 465 ha

Území obce je značně rozsáhlé a členité. Leží v západní části Českomoravské vrchoviny, v půvabné krajině charakteristické častým střídáním jednotlivých kultur s velkým zastoupením rybníků. Krajina je mírně zvlněná, plochá pahorkatina s výškovým rozmezím cca od 450 do 610 m.n.m. Nejvyšší vrchol je Němcův kopec nad Zdešovem. Jedná se o velmi cenné území s charakteristickými širokými říčními údolími a množstvím rybničních soustav, vodních toků a mokřadů. Zvlášť cenné jsou luční porosty v údolnicích. Protékají zde říčky Kamenice a Žirovnice, které od svého soutoku tvoří tok nejvýznamnější řeky Nežárky.
Lesní plochy představují převážně smrkové monokultury s bukovými nebo jedlovými kotlíky. Svůj podíl zde mají také lesy borové, případně březové háje. Velkou část území tvoří orná půda.
Jarošov nad Nežárkou se nachází cca 7 km severovýchodně od Jindřichova Hradce. Nadmořská výška obce je cca 470 – 495 m.n.m. Obec leží na velmi dobře přístupném silničním dopravním uzlu. Zastoupení zde má i železnice. Širokorozchodná trať Jihlava – Veselí nad Lužnicí se zastávkou v Jarošově nad Nežárkou a úzkokolejka Jindřichův Hradec – Obrataň se dvěma zastávkami v Lovětíně a další v Nekrasíně. Na katastru obce leží i zastávka Dolní Radouň. Typický ráz této krajiny dotvářejí nejen samostatné původní usedlosti, ale také křížky, boží muka, významné stromy a stromořadí.

Historie a současnost

Nejstarší počátky nejsou bohužel věrohodně doloženy. Název obce bývá spojován se jménem rytíře Jaroše, snad majitelem tvrze, která stála na místě dnešní fary. Po tragickém souboji se sousedem z Lovětína byl pochován pod kostelem.Tolik pověst. Jarošov, ve starých listinách nazývaný Jaressov, Jarissov, německy i Jerischau, patří zcela jistě k nejstarším obcím na Jindřichohradecku a je zcela možné, že existoval již před příchodem Vítkovců kolem roku 1184.

Každopádně byla obec svědkem a vlastně i díky některým občanům částečnou příčinou první křížové výpravy v Čechách v roce 1340. Ta byla vedena proti sektě Valdenských, která působila v nedalekém Bednárci, ale některá setkání se odehrávala v Jarošově ve dvoře nedaleko místa, kde dnes stojí tělocvična. Je třeba dodat, že vyznavači sekty tvořili mizivou menšinu mezi místním, a to ještě převážně německým obyvatelstvem. Z roku 1359 je zaznamenána první zmínka o faráři. V roce 1558 nastoupil na zdejší faru Tomáš Rešl, jediný kněz podobojí za celou historii jejího trvání. Mimoto má své nezaměnitelné místo v českém písemnictví. Napsal dvojdílný česko-latinský a latinsko-český slovník Dictionarium latinobohemicum pro české školy. Dalším jeho poměrně známým dílem byl Výklad řečí Jesu Syracha, který napsal v době svého působení v Jarošově. Kniha je cenným pramenem pro poznání mravů společnosti tehdejší doby. Jak v ní ale byl zobrazen život Jarošovských, bohužel nevíme.

Roku 1585 byla vystavěna panská vápenka, jež přispívala k lepšímu rozvoji obce. Třicetiletá válka stejně jako války husitské nepřinesla nic dobrého. Díky své dostupnosti byl Jarošov ke škodě místních sedláků odpočinkovým místem pro přesunující se vojska.V roce 1646 snad došlo poblíž Jarošova k menší lokální potyčce mezi dvojími božími mukami. Vojenské transporty, požáry a pohromy sužovaly Jarošovské i po Vestfálském míru.
Významný byl rok 1658. Jarošovská rychta dostala do své pečeti část slavatovského erbu – vpravo hledícího medvěda držícího korunovanou přilbici. Tento výjev je i součástí dnešního oficiálního obecního znaku.

V polovině 18.století se Jarošovští přidali k sérii stížností ve sporu s neschopným správcem Hergetem na straně jedné a jindřišským mluvčím sedláků Trescherem na straně druhé. Roku 1773 sice Herget odstoupil, ale jarošovský rychtář Pacholet byl za svoji účast v roce 1776 „sehnán z gruntu“, ale pro velký počet dětí byl z milosti pouze dán na horší živnost. O grunt však nakonec stejně přišel, i když za to už ale mohla nemilosrdná ruka trhu.
Roku 1741 prošel Jarošovem francouzský oddíl, který byl u Jindřichova Hradce poražen. Od té doby se Miklově louce říká „Na krchově“. Prý jsou tam pochováni někteří vojáci z tohoto oddílu. Dokládá to nález nábojů a prstenu.

Roku 1780 byl postaven kamenný most přes Kameničku se třemi oblouky. ll. ledna 1886 slavnostně předal spolek Štítný obci Jarošov 100 svazků knih. Vznikla tak veřejná knihovna, ze které byly podle doložených záznamů už 13. ledna půjčeny první knihy. Ve stejném roce pod čerstvým dojmem z častých požárů vznikl v obci sbor dobrovolných hasičů. O rok později projel kolem Jarošova první vlak, 1890 byla zřízena pošta a 1901 četnická stanice. V roce 1920 vznikla tělovýchovná jednota Sokol, jejíž členové si o rok později postavili sokolovnu. Tato provizorní budova sloužila plných 70 let, až v roce 1991 ji nahradila moderní tělocvična.
23.6.1923 bylo po třech letech od žádosti změněno výnosem ministerstva vnitra jméno obce Jarošov na Jarošov nad Nežárkou. V letech 1939 – 1941 učinila z Jarošova nad Nežárkou proslulou obec Jarošovská krojová družina Anny Skálové a Josefa Mikla, která se výrazně podílela na záchraně v kraji obvyklého blatského kroje a přispěla i k jeho popularizaci na veřejnosti. Písně a národopisné scénky pro tuto družinu psala Klára Hůlková., která byla také spisovatelkou. Blatský kroj má své obdivovatele i dnes v jindřichohradecké baráčnické obci, přímo v Jarošově jsou nositeli této úctyhodné tradice zejména potomci rodiny Fenclovy a Miklovy. Čilý spolkový, sportovní a kulturní život má v obci stále své nezastupitelné místo. Na literární tradici manželů Bojarových (dcera a zeť Kláry Hůlkové) zde nyní navázal spisovatel Svatopluk Doseděl, tvůrce hororových povídek a románu BESTSELLER. V jedné ze svých povídek zpracovává námět jarošovské pověsti O ženě sedmi mužů.