Zvláště chráněná území v okolí Jarošova nad Nežárkou
Jarošov nad Nežárkou leží na soutoku dvou říček Žirovničky a Kameničky, jejich soutokem vzniká Nežárka. Tyto vodní toky a jejich údolní nivy jsou osami správního území obce a patří také k nejvýznamnějším plochám z hlediska ochrany přírody. V jinak člověkem pozměněné a poměrně intenzivně obhospodařované krajině (zemědělsky, lesnicky, drobná těžba štěrkopísků apod.) zůstávají údolí těchto říček uchráněna od zásahů člověka, které by nevratně poškodily jejich přírodní prostředí. Dalšími takovými enklávami “zachované přírody“ jsou různé mokřady a drobné, málo využívané rybníčky. Nejcennější části takových lokalit byly vyhlášeny jako zvláště chráněná území.
LIPINA – tato přírodní památka ležící na svahu údolní nivy Žirovničky byla vyhlášena již v roce 1974. Předmětem ochrany je tu lesní porost s charakterem lipové doubravy s relativně přirozeným druhovým zastoupením dřevin i bylinného patra. Obě hlavní dřeviny lípa i dub se tu vyskytují v několika mohutných exemplářích, ale také se tu velmi dobře přirozeně zmlazují, což je i dobrou známkou pro další existenci tohoto chráněného území. Jsou pro něj typické některé významnější druhy rostlin, které se v nejbližším okolí poměrně zřídka vyskytují – ptačinec velkokvětý, kokořík mnohokvětý, brslen evropský, jaterník podléška, konvalinka vonná. Problémem je postupné šíření cizorodých druhů netýkavek (malokvětá a royleova).
LUŽÍ u Lovětína – toto chráněné území bylo také zařazeno do kategorie přírodní památka. Zřídil jej Okresní úřad v Jindřichově Hradci v roce 1998. Jsou to dva rybníčky spojené mokřadem, který se rozkládá na ploše dalšího mělkého rybníčku s narušenou hrází. Břehy rybníčků porůstají typickou pobřežní vegetací s řadou chráněných druhů rostlin – bazanovec kytkokvětý, zevar nejmenší, ostřice plstnatoplodá, vachta trojlistá. Rozsáhlé rákosiny umožňují hnízdění některých chráněných druhů ptáků, rozmnožují se tu některé druhy žab a drobných bezobratlých živočichů (brouci, vážky apod.).
