Hostějeves a Pejdlova Rosička
Vznik těchto dvou osad je bohužel zahalen tajemstvím, i když přítomnost „tvrze“ v Rosičce může svádět k odvážným hypotézám.
Pro nedostatek věrohodných informací se jim ale raději vyhneme. První doložená zpráva je z roku 1544. Tehdy je snad poprvé představena celá jarošovská rychta jako správní jednotka. Tvořilo ji sedm obcí a jim v čele stál rychtář z Jarošova. Objevuje se mezi nimi Hostějeves, který odváděl do rozpočtu 1 kopu 7 grošů a 3 denáry, dále pak i Rosička s odvodem 51 grošů a 3 denáry. V lednu 1632, tedy v období třicetileté války, způsobilo celé rychtě deset valdštejnských pluků škodu 299 zlatých. Hostějeves vyšel z této neblahé události se ztrátou 6 zlatých, Rosička poněkud hůře. Její ztráta činila 12 zlatých. Nedaleký Bednárec však hradil plných 365 zlatých!
Menší lokální puč proběhl v roce 1693. Rychtář Skála byl na žádost části příslušníků rychty přes urputnou obranu odvolán. Mimo jiné i za to, že s přáteli za noc 1 zlatku 15 krejcarů “mizerně utratili“. V nově ustanoveném představenstvu se ve funkcích druhého staršího (pravděpodobně se jedná o funkci osadních starostů) také objevují T. Foysl z Rosičky a Hauser z Hostějevsi. Jako představitel celé rychty jarošovské a panství Hradeckého přednesl 2. července 1746 uvítací řeč na hrázi Kačležského rybníka, jenž tvořil hranici panství, konšel Jiří Pejdl. Byla v českém jazyce a měla přivítat mladého Prokopa Černína a jeho choť Marii Antonii rozenou z Colloreda. Zhruba o 20 let později jistý Pejdl z Rosičky prozradil vrchnosti, že jarošovští pomáhali financovat cesty vzpurného sedláka Treschera, které věnoval vyřizování stížností na despotického, přitom ale neschopného správce Hergeta.
7. září 1848 po vzniku politického okresu se staly obce Hostějeves, Pejdlova Rosička a Nekrasín samostatnými katastrálními jednotkami se společným zastoupením v Hostějevsi. Roku 1906 byl v obci založen odbor Národní jednoty Pošumavské.
Díky velmi pečlivě vedené kronice od roku 1914 můžeme život v těchto osadách posoudit souběžně s tím, jak se ubírala historie našeho národa. První světová válka přinášela odvody a rekvizice, uprchlíky a padlé. Zejména u rekvizic je vidět děsivou žravost válečného molocha. Když pomineme potraviny a obilí, dostaneme se k zabavování kovů (kotle, zvony, zvonky a nakonec i hromosvod), hovězí či koňské srsti, ba i kostí. Vykupoval se i suchý pýr (100 kg za 25 K) .
Samostatnost přinesla svobodu a víru v lepší zítřky. V obci vzniká ve spolupráci s odborem Národní jednoty pošumavské ochotnický spolek, ale po zrušení hostince v Rosičce zaniká a peníze z jeho pokladny jsou věnovány na zřízení veřejné knihovny. NJP pořádá po celou dobu první republiky v obci různé akce a přednášky kulturně vlasteneckého rázu.Velkou pozornost věnovala zejména školství.
V roce 1921 zřizuje rolník Václav Štefal na svém pozemku vodní elektrárnu . Roku 1923 byl otevřen hostinec Františka Budaře v čp.1. Stejného roku byla zahájena stavba elektrického vedení na trase Mydlovary-Žirovnice, která zahrnovala i Hostějeves. Elektrický proud byl do všech domů v Hostějevsi a Rosičce zaveden v roce 1929.
Na rozdíl od této skutečnosti se bohužel nekonalo rozsvícení v myslích politiků. Přišel Mnichov a okupace. I v těchto pohnutých dobách však najdeme v řádcích kroniky stopy ulehčení., ale také řadu každodenních všedních starostí. „Je nařízeno vyvěšování říšské vlajky, jedinou útěchou je, že tyto cáry jsou poplivány dříve, než jsou vyvěšeny. Není mezi námi Němců“, zapsal tehdejší kronikář.
Ve válečném roce 1944 byl zabaven majetek NJP, později Národní Matice. Byla dokončena telefonní linka do Jarošova. 20. října zastřelil nájemce honitby František Uchytil ve Stráni orla skalního. Ještě i konec války znamenal pro Hostějevské razie kriminální policie a příchod německých uprchlíků, které zde zastihlo osvobození. 10.května 1945 vstoupila do obce Rudá Armáda. Vzniká Národní výbor. Po dvou letech je postaven nový most přes řeku Žirovničku do Rosičky.
V roce1974 je prohlášena lipová stráň na pravém břehu Žirovničky zvaná „LIPINA“ státní přírodní památkou. Je to zachovalá lipová doubrava vázaná na svah říčního údolí a přirozený lesní porost s bylinným patrem.
Dnes žije v Hostějevsi 43 a v Rosičce 7 lidí. Obě obce jsou místními částmi Jarošova nad Nežárkou. Josef Ondřej s rodinou pokračuje v tradici svého rodu a mimo jiné aktivity také soukromě hospodaří.