Matějovec
Původ názvu snad můžeme spojovat se jménem jinak neznámého zakladatele. Stejně neznámý je i letopočet vzniku obce. Spolehlivé údaje nám uvádějí až prameny z roku 1544.
Jsou to seznamy, uvádějící kolik bylo odvedeno na vojnu s Tureckou říší. Tehdy byla část Matějovce vedena pod jarošovskou rychtou a část jako součást rychty blažejovské. Později bývá u Matějovce uveden samostatný rychtář a jindy se podepisuje rychtář jarošovský. Někdy z této doby pochází také pověst o bohatém sedláku Heřmanu Krompelovi (viz Jarošovské pověsti). Snad je Krompelův statek totožný s takzvaným „matějovským gruntem“, který se později objevuje v jarošovských urbářích jako pustá usedlost, jejíž role převzala obec a z nichž platila. Dodnes se lesu před Matějovcem říká v Krompelích.
2O. 5. 1886 vypukl v čp. 5 hrozný požár, při kterém zahynuli dva dospělí a jedno dítě. Tento požár se stal podnětem k založení sboru dobrovolných hasičů v Jarošově. V době Mnichovské krize sousedil katastr obce s tzv. Sudety. 9. října 1938 při jejich obsazování vstoupila německá vojska až do Matějovce, ale posléze se stáhla za demarkační čáru. 1. 7. 1941splynul Matějovec v jeden celek s Jarošovem nad Nežárkou v důsledku zrušení osad říšsko-německými úřady.
Dnešní Matějovec zčásti sousedí s průmyslovou zónou, kterou tvoří Agropodnik a firma Dočeš společně s vlakovým nádražím. V katastru obce leží velkovýkrmna prasat Bohemia Vittae a velkokapacitní drůbežárna Felix Agro. Na malé návsi můžeme obdivovat kamenný kříž a v pozadí stojící špejchar. Směrem na Oldřiš je k vidění volavčí kolonie a zajímavá soustava rybníčků. V Matějovci je také fungující tesařsko-truhlářská dílna pana Pavla Tunky. Podle posledního sčítání má Matějovec 20 lidí (v roce 1862 88 obyvatel).