Nekrasín
Osada Nekrasín má jednu zvláštnost. Je to její jméno. V celém bývalém Československu byste druhé takové nenašli. Je pravděpodobné, že pojmenování osady pochází od osobního jména Nekrasa a vzpomínaný dobroděj žil zřejmě v první polovině 13. století.
Zda je opravdu zakladatelem osady, jisté není. Jedno ale směle tvrdit můžeme. Slovo Nekrasa je užito ve Zlomku Svatovítském. Nelze ho však v žádném případě přímo přiřadit k události spojeným s osadou Nekrasín. Ve stávajícím slovníku spisovného jazyka českého není již zmíněné slovo uvedeno. Toto bezesporu zajímavé zjištění vybádal pan Jiří Doležal, jehož rodina z Nekrasína pocházela a on sám je také nekrasínským rodákem.
V Nekrasíně se 4. dubna 1817 narodil kněz a vychovatel Vojtěch Hlinka, později známý pod svým literárním pseudonymem František Pravda. Svoji kněžskou dráhu zahájil v Jarošově a po krátkých životních peripetiích na různých místech v Čechách včetně hlavního města zakotvil jako vychovatel potomků barona Sturmfedera v Hrádku u Sušice, kde zůstal až do konce svého života. Zemřel 8. prosince 1904 a je pochován na hřbitově u kostela sv. Vavřince v blízké Zdouni. Jeho hrob je stále udržován a jeho osoba dodnes uchovávána ve velké vážnosti.
František Pravda byl ve své době i uznávaným spisovatelem, který se těšil úctě tak významných současníků, jako byl např. Karel Václav Rais, Jaroslav Vrchlický, Alois Jirásek či Jan Neruda. Je považován za zakladatele vesnické povídky. Jeho bohaté dílo zachycuje život prostých lidí na venkově i vznikající dělnické vrstvy, klade velký důraz na tradice a morální principy.
V Nekrasíně stojí zvonička z roku 1934 a společně s rybníčkem dodává malebnosti malé návsi této osady. Za zmínku stojí i dvoje boží muka, která po nutné rekonstrukci budou v krátkém čase opět zdobit cesty vycházející z Nekrasína do Jarošova nad Nežárkou a do Nové Včelnice.